Franz Beer, ein niederösterreichischer Weltbürger, hat ein faszinierendes und komplexes künstlerisches Werk geschaffen, das sich auch durch vielfältige bildtechnische Gestaltung auszeichnet.
Dabei spielt die Verfahrensweise der Collage eine bestimmende Rolle, ebenso die Verwendung viel-
fältiger, oft vorgefundener Materialien, die Impasto-Technik und Verschränkung von Bild und Skulp-tur, Plastik und Objekt.
„Eindeutig und dominierend steht am Beginn das Bedürfnis zu schaffen, in dem Sinne, dass anonyme
Materie verändert wird, mit dem Ziel, als Resultat eine visuelle und piktorale Komplexität zu erhalten.
Streben und Ziel meiner Arbeit ist: nicht Darstellen einer mir bekannten Realität, sondern neue Reali-täten zu schaffen … Erweiterung der geistigen Potenz durch das Bild, nicht nach der Natur, sondern
mit der Natur“, meinte 1976 Beer zu seinem künstlerischen Selbstverständnis. In intensiv-berühren-
der Weise wird dabei unablässig die Frage nach dem Menschsein und seinen geistig-transzendentalen Dimensionen gestellt.
Franz Beer, dolnorakouský světoobčan, vytvořil fascinující a komplexní umělecké dílo, které se také
vyznačuje různorodým ztvárněním „obrazotechniky“.
Přitom hraje určitou roli metoda koláže, právě tak
používání různorodých, často nalezených materiálů,
techniky „impasto“ a transpozice obrazu a skulptury, plastiky a objektu. „Jednoznačně a dominujícím
způsobem stojí na začátku potřeba tvořit, v tom smyslu, že se mění anonymní matérie s cílem získat
vizuální a piktorální komplexitu. Snahou a cílem mého úsilí je: nevytvářet mně známé skutečnosti, ale generovat nové reality… Rozšíření duševní po-
tence obrazem, ne podle přírody, ale společně s
přírodou“, řekl r. 1976 Beer o svém vlastním chápání umění. Intenzivně dojímajícím způsobem se kla-
dou stále otázky o lidském bytí a jeho duchovně-transcendentálních dimenzích.