Kaum ein anderer Gegenwartskünstler in Öster-reich hat quantitativ und thematisch ein derart um-
fangreiches und beeindruckendes Werk geschaffen wie Arnulf Rainer. Neben der seriellen Verfahr-ensweise werden bestimmte Themen fast zyk-lisch immer wieder aufgegriffen. Vor allem gilt dies für das Thema „Kreuze“, die seit den späten 50er Jahren eine vielfältige Konstante seines Schaf-fens bilden und eine spezifische Ikonographie darstellen. Seit den 80er Jahren finden sich weitere religiöse Themen, vor allem Christus- und Madon-nenbilder, die in spezifischer Weise „übermalen“ werden, wobei photographische und sonstige reprotechnische Vorlagen Verwendung finden.
Rainer ist mit seinen „Übermalungen“ in den 50er Jahren berühmt geworden. Ging es ihm damals im Sinne einer Überwindung der Kunstgeschichte um ein völliges bildnerisches Zudecken, so verändert sich seit den 80er Jahren der Gestus der Übermalung: Akzentuierungen, Hervorhebungen und Betonungen bestimmter Bildelemente werden vorrangig, wobei die christliche Ikonographie sowie Momente des Spirituellen als künstlerisch-schöpferischer Akt eine konstitutive Rolle spielen.

Sotva který současný umělec v Rakousku vytvořil kvantitativně a tématicky takové rozsáhlé a imponující dílo jako Arnulf Rainer. Vedle sériových metod zachycuje znova určitá témata skoro cyklicky. Především to platí pro téma „kříže“, které od konce 50. let tvoří mnohotvárnou konstantu a specifickou ikonografii jeho tvorby. Od 80. let minulého století se objevují další náboženská témata, především zobrazení Krista a madon, které jsou specificky „přemalovány“, přičemž se používají fotografické a jiné reprotechnické předlohy. Rainer se proslavil svou technikou „přemalování“ v padesátých letech 20. století. Jestliže mu tenkrát šlo o celkové obrazové zakrytí ve smyslu překonání dějin umění, tak se od osmdesátých let mění způsob přemalování, tím že vede k vyzdvihnutí a zdůraznění určitých obrazových elementů, přičemž křesťanská ikonografie a momenty duchovna hrají tvořivou roli jako umělecko-tvůrčí akt.